Vesnice hoří nocí jdu sám
Zkrátím si cestu přes pole lán
Obklopen dýmem, na konci sil
Ač smysl neznám, jasný mám cíl
Vědomí ztrácím a přece bdím
Vede mě Ďábel — tam dolů k svým!
Snad jsem již mrtev pro tento svět
Satan však sílu vrací mi zpět
Konečně vidím pekelný chřtán
Do žhavých temnot vřele jsem zván
S tělem již nehmotným přicházím blíž
Za mnou se zavírá železná mříž!
Jáma pekel, stokrát prokletá
Jáma pekel…
Jáma pekel, krví zalitá,
Jáma pekel
Teď sloužím Ďáblu smrtí a zlem
Roznáším zkázu, jsem démonem
V každém stavení černý oltář
Na každém obraze je moje tvář
S hrozivým smíchem vracím se sem
Příznivci Ďábla padaj na zem
Černá je touha, bledá však krev
Kdo není vyvolen, sklidí můj hněv
Marně se pachtí, modlí a sní
Démonem stát se ne každý smí
Posedlí vztekem vesnici boří
Marně vše dělají marně stoh hoří!
Jáma pekel, stokrát prokletá
Jáma pekel…
Jáma pekel, krví zalitá,
Jáma pekel
Jáma pekel, stokrát prokletá
Jáma pekel…
Jáma pekel, krví zalitá,
Jáma pekel